KARBON - CARBONIFEROUS

Název Karbon je odvozen podle převládajícího výskytu uhelných slojí (carbo = lat. Uhel). Je obdobím značných převratů a změn (objevila se nová pohoří, změnilo se i rozložení moří a souší, které se velmi zvětšily). Velké množství karbonských fosilií je na rozdíl od předešlých období kontinentálního původu. Velkou roli zde sehrála i změna podnebí, kdy převládalo teplé a vlhké počasí, bez velkých výkyvů. Tehdejší krajinu lze při troše fantazie přirovnat k dnešním přímořským bažinám na jihovýchodě USA, které nazýváme "swamps". Chybělo zde extrémně studené arktické pásmo i extrémně teplé pásmo rovníkové. Přirozeným regulátorem bylo pravděpodobně teplé pramoře Tethys (Paleo-Tethys), které leželo na rovníku a jež obklopovaly mnohé prakontinenty. Západní pobřeží Tethydy lemovala Pangea, na jejímž území se nacházelo např. i dnešní Polsko, Čechy a Morava a to někde poblíž rovníku. Jižní břehy, pod 50° j. š. lemovala Gondwana, která byla s Pangeou propojena pevninským mostem a jejíž součástí byly např. dnešní Jižní Amerika, Afrika, Arábie, Austrálie, Indie, Madagaskar aj. Nad 50° s. š. to byla Siberia a Kazachstánia (zde převládaly rostliny nižšího vzrůstu a dřeviny s letokruhy). Východní břehy Tethydy lemovaly kontinenty území dnešní severní a jižní Číny, což tehdy bylo spíše pásmo velkých a menších ostrovů, táhnoucí se od Kazachstánie (severu) ke Gondwaně (jihu). Pro lepší představu zde.

Karbon zjednodušeně dělíme na spodní a svrchní. Spodní je až na výjimky mořského rázu, svrchní je povětšinou uhlonosný. Spodnímu karbonu ve vápencovém vývoji říkáme dinant, ve vývoji flyšovém a geosynklinálním kulm. Další podrobnější členění obou oddělení karbonu je značně nejednotné. U nás se vžilo rozdělení pro západní Evropu do pěti stupňů; ve spodním karbonu tournai /čti turné/ a visé /čti vizé/ a ve svrchním karbonu namur /namyr/; někdy se u nás užívá i pojmenování pro východní Evropu serpukhovian, westfal; někdy se užívá i pojmenování bashkirian (pro spodní) a moscovian (pro svrchní)  a stefan. V USA je členění např. na mississipian = spodní, vápencový mořský útvar a pensylvanian = svrchní, uhlonosná část karbonu.

Co jsou to vlastně karbonské kapradiny, plavuně, přesličky aj., které nazýváme těmito námi známými jmény, ale přesto s recentními druhy mají buďto pramálo nebo dokonce zcela nejčastěji nic společné?